Celá Vánočka se nesla v duchu filmu Sám doma 2, a proto jsme se všichni v pátek 12. 12. společně s Kevinem vydali na letiště, odkud jsme měli odletět na Floridu. Kvůli Kevinovu zmatku jsme však nastoupili do špatného letadla a místo Floridy skončili v New Yorku. Tím odstartovala naše snaha dostat se v bezpečí zpátky domů.
Ubytovali jsme se v hotelu Plaza, kde pro nás naštěstí bylo volné místo. První den po příletu jsme byli všichni unavení, a tak jsme si po vybalení a večeři šli zaslouženě odpočinout.
Ráno jsme se v klidu nasnídali a mysleli si, že cesta domů bude jednoduchá. Plánovali jsme si koupit zpáteční letenky za peníze, které měl Kevin uložené v kufřících. Bohužel jsme nepočítali s tím, že kufříky budou zakódované a Kevin zapomněl všechny kódy. V tu chvíli nám došlo, jaká je naše mise: získat kódy.
Dopoledne nás Kevin otestoval v různých dovednostech, jako byla zručnost, bystrost či orientace, aby nám mohl kufříky spravedlivě rozdělit podle jejich hodnoty. Ještě před obědem jsme měli chvíli volného času, tudíž jsme si vyrobili dřevěné ozdoby na stromeček, které jsme poté zdobili pomocí vypalovaček a barev.
Odpoledne jsme se snažili zjistit kód od pana Duncana, kterého jsme museli podplatit sladkostmi. Nakonec se všem podařilo potřebné kódy získat a mohli jsme si koupit letenky. Netušili jsme ale, že jsme měli ještě jeden zásadní problém. Neměli jsme pasy. Protože už se blížil večer a všechny úřady byly zavřené, rozhodli jsme se počkat do dalšího dne.
Jako každý rok jsme na této akci slavili Vánoce formou štědrovečerní večeře a rozdáváním dárků od brabroučího Ježíška. Převlékli jsme se do krojů, vše připravili a usedli ke stolu, kde nám byl podáván bramborový salát s řízkem. Poté jsme si rozdali dárky, navečer si zahráli vánoční kvíz a šli spát.
Ráno jsme vstali včas, rozcvičili se a vydali se hledat pasy. Kevin nám sdělil, že jeho kamarádi pasy už zařídili a že si je můžeme vyzvednout na úřadě. Cesta k úřadu však byla zašifrovaná, a tak jsme museli v parku hledat jednotlivé části šifry, zatímco se kolem nás pohybovali zločinci, kteří nám chtěli cestu ztížit. Díky naší šikovnosti jsme ale vše rozluštili a pasy si vyzvedli.
Pak už nás čekalo jen balení, úklid pokojů a krátká pauza před odchodem na letiště. Na letišti jsme si koupili letenky a úspěšně odletěli správným letem zpět do Modřic, do svých domovů a postelí.
Anče






