I tento rok se družinky vydaly každá jednotlivě na svůj výlet. Kam to bylo? ☺️

Rákosníčci

Letos se naše nejmladší družinka rozhodla, že se vydají na rozhlednu do Židlochovic. Cesta nahoru byla krásná, chvilkami i náročná, ale nevzdávali jsme se. V sadech s krásným výhledem na Židlochovice jsme se posilnili svačinou a pokračovali dál. Když jsme došli k rozhledně a po schodech vyšlapali nahoru, odměnil nás krásný výhled na široké okolí a dětem se to moc líbilo. Cestou z rozhledny jsme si zahráli různé hry, jako je třeba vyzývaná, pak jsme se prošli po Židlochovicích a nakonec jsme se na chvilku stavili na hřiště, kde si to děti užily do poslední minuty. Posledním krokem už bylo jen nasednout na vlak a vrátit se domů.

Sašetka

Tesaříci

Tento rok jsme se jako tesaříci vydali na rozdělený výlet do Moravského krasu. Vystoupili jsme na zastávce Babice nad Svitavou a šli odtud po modré turistické značce. Čekala nás spousta kopečků dolů a nahoru, ale taky zábavné úkoly, které ověřovaly naše sportovní dovednosti. Po 10 kilometrech jsme dorazili do jeskyně Výpustek. Tam jsme si prohlédli expozici jeskyní v Moravském krasu, nakoupili suvenýry, najedli se a ve 14 hodin na nás čekala prohlídka. V jeskyni jsme viděli spoustu netopýrů a bunkr pro vojáky. Po zajímavém výkladu jsme se již vydali do Křtin na autobus.

Puštík

Bělásci

Ráno jsme se sešli na nádraží v Modřicích. Rozloučili jsme se s rodiči, cvakli lístky a mohli jsme nasednout do vlaku, který jel směr Hustopeče. Ve vlaku se děti rozdělili na 2 týmy. Dostali šifru s malým polským křížem – tu museli vyluštit, aby věděli, kudy se půjde. V Šakvicích proběhl přestup na rychlík a ten nás odvezl do Podivína. Město jsme přešli na druhou stranu a došli jsme nakonec k přístřešku, kde týmy doluštily úspěšně šifru. První trasu jsme šli podle Kolouška, Zvěda a Emmči a druhou podle Valči, Klárky a Experta. I přes malý zádrhel se nám podařilo dokončit správnou trasu. Po celou dobu výletu jsme také hráli pocestnou schovku, odpočítávání tedy mohlo začít úplně kdykoliv a děti tak musely být ve střehu. Cestou jsme se rovněž zastavili na polní cestě, kde proběhla hra vyzývaná. Nakonec už nám zbývalo dorazit jenom na místo, kde proběhla venkovní úniková hra, na kterou jsme bohužel neměli tolik času. Po únikové hře nás čekala poslední zastávka, a to prohlídka zámku Lednice. Po zajímavé pohlídce si děti nakoupily si suvenýry a vyrazili jsme už společně na zastávku. Tam proběhla ještě jedna hra a poté jsme už nasedli na autobus domů.

Maky

Berušky

Ráno jsme se sešli na náměstí Svobody v Modřicích a vyrazili směrem k Olympii. Na hřišti u Olympie jsme si chvíli pohráli, i když byl celý park zamrzlý. Pak jsme pokračovali po cyklostezce k Holasickým jezerům, kam naštěstí nikdo z dětí nespadl. Dali jsme si svačinu a šli dál přes přírodní památku Ráječek. Za Ráječkem nás čekala pořádná „cesta necesta“ a ti vyšší z nás museli místy jít v podřepu. Přelezli jsme i lávku, která nevypadala úplně bezpečně, a děti už začaly jásat, protože Komárov byl konečně na dohled. V Komárově jsme se naobědvali a pak jeli šalinou na Brno hlavní nádraží, odkud jsme pokračovali na lasergame. Po těžkém boji vyhrál tým červených a hned nato jsme běželi do druhého patra na naši rezervovanou Pixel Game. Na interaktivní podlaze jsme zkusili různé režimy – potopu, „zem je láva“ i ping-pong. Nakonec jsme se ještě prošli po vánočních trzích, kde se děti občerstvily, vyválely ve slámě a potom už nás čekala jen cesta domů.

Mluvka

Včeličky

Rozdělený výlet Včeliček patřil podle mého názoru k těm nejpovedenějším, jaké jsme spolu zažili. Tentokrát se nás sešlo sedm: Šimon, Tučňák, Míša, Maty, Domněnka, Krtek a já – Špion. Celou sobotu 22. listopadu jsme společně trávili v lezeckém centru Hangár, kam jsme zamířili až po pořádném zahřátí svalů. To jsme si dopřáli hned ráno cestou z náměstí Svobody v Modřicích po cyklostezce až do Bohunic, kde se Hangár nachází. Přestože bylo opravdu chladno, sluníčko nám svítilo na cestu a procházka byla příjemným začátkem dne.
Do Hangáru jsme dorazili kolem desáté. Po zaplacení vstupného jsme mohli lézt až do tří hodin odpoledne a čas jsme využili opravdu naplno. Každý z nás se pustil do různých lezeckých tras a výzev a já jako dozor jsem měla možnost sledovat, jak si děti zkoušejí nové věci a s každým zdolaným úsekem rostou v odvaze i sebevědomí. Bylo krásné pozorovat, jak se Včeličky navzájem podporují a jak mají radost z vlastních pokroků.
Po lezení jsme si den zpříjemnili ještě návštěvou vánočních trhů. I když tam bylo opravdu hodně lidí, vládla tam hezká atmosféra a společně jsme si užili začínající vánoční sezonu.

Špion

Kobylky

Kobylky letos pojaly rozdělený výlet trošku netradičně. Sešly se už v pátek a odjely do Slavkova u Brna na společnou víkendovku s dalšími dvěma oddíly: 10. Severkou a 32. Severkou. Tím začala soutěž ve vaření MasterChef.
První soutěžní jídlo byla sobotní snídaně. Každý tým připravil snídani ze surovin, které si ukořistil. Následně se týmy vrhly na přípravu obědového tříchodového menu – hráškový krém, holandské řízky s bramborem a jako dezert jablečný nepečený dort. K večeři pak týmy měly za úkol připravit domácí těstoviny se špenátem a kuřecími kousky. Poslední kulinářskou výzvou byla nedělní snídaně, při které se soutěžící naučili flambovat. Tímto způsobem připravily bohaté chutné toasty.
Bodování bylo velmi těsné, avšak na prvním místě se umístil tým, ve kterém Brabrouky reprezentovala Danča. Nové zkušenosti i drobnou cenu si ale odvezli všichni účastníci soutěže.

Kobylky