Letos bylo v plánu se staršími z našeho oddílu sjíždět řeku Lužnici, ale jelikož v ní nebylo dostatek vody na sjíždění, vybrali jsme si nakonec řeku Berounku. Řeku jsme nesjížděli sami, ale vydali jsme se ji sjíždět s našimi kamarády z 64. PTO Lorien.

Řeku jsme sjížděli z Chrásti u Plzně a dopádlovali jsme až do Skryjí, tedy zhruba nějakých 50 kilometrů. Byl to docela výkon, jelikož jsme na lodi byli pouze tři dny, a ještě k tomu řeka byl olej a vůbec netekla. Občas jsem měl i pocit že nesjíždím řeku, ale podlouhlý rybník. 😀
Ještě před tím, než jsme vyjeli, jsme měli školení od Rendy a Jirky z Lorienu, jak správně vodu sjíždět, jelikož někteří jeli na vodu poprvé. Řekli nám, co má dělat zadák a co naopak háček, a také jsme si vyzkoušeli házet házečkou, která se používá při záchraně tonoucího.
Počasí nám vyšlo oproti minulému roku nádherně, svítilo sluníčko (většinou až moc), probíhaly vodní bitvy a jelikož jsme sjížděli na nafukovacích pálavách, tak vodní hrátky byly opravdu zábavné. Kempy byly na Berounce nádherné, pěkně udržované, a dokonce v nich prodávali vodní pistole, takže kdo si nevzal z domu, tak nebyl v nevýhodě a mohl si koupit. Také tyto vodní pistole posloužily výborně při vybírání vody z lodi.
Jezů jsme za vodu potkali hodně, pár jsme jich dokonce i sjížděli a ty, co sjízdné nebyly, jsme museli buď přenášet, anebo koníčkovat. Byl zde i jeden jez, který měl automatický systém, kdy najetím na vjezd šlajsny na loď zatlačí a pod touto vahou stavidlo uvolní vodu, která pomůže lodi proplout. Nám se to ale nepovedlo, jelikož je to stavěné spíše na plastové lodě, a tak jsme museli koníčkovat.
Jídlo bylo řešené tak, že snídani jsme si udělali vlastní v kempu z toho, co bylo (vždy se zvolila služba která snídani nachystala) + teplý čaj. Oběd a svačiny jsme měli na lodi zabalené v pytlíku a na večeři se vždy zase zvolila služba. Vařily se například špagety, šlichta na způsob chilli con carne, anebo se také dělaly hermelíny na ohni. Po večeři jsme si většinou sedli k ohni s kytarou a pěli, popřípadě ti, co byli unavení po pádlování, šli spát.

Určitě se na další vodu s Lorienem těším a doufám, že příští rok pojedou i naše starší děti, které ještě na oddílové vodě nebyly.

Dino

Odkaz na galerii zde 🙂